Plošná karanténní opatření se musí dříve či později uvolnit — to již nějakou dobu není námět k debatě, ale konstatování skutečnosti. Přestože se strategie rozvolňování může změnit v návaznosti na epidemiologickou situaci a názor na ideální postup se liší od expertů z jednotlivých oblastí přes vládu až po opozici, je patrné, že se po měsíci a půl pandemického bezčasí blíží změna.

Od doby, kdy kabinet Andreje Babiše (ANO) a Ústřední krizový štáb představily první výhledy na uvolnění plošné karantény, se především v obecné rovině hovoří o karanténě „chytré“. Ta má být založena na dohledávání rizikových kontaktů lidí nakažených koronavirem SARS-Cov-2 a systematickém testování za pomoci mobilních týmů lékařů i armádních mediků. Systém zahrnuje i manažerský program pro sledování kapacit testovacích laboratoří či software k informování občanů o výsledcích testů.

Na základě iniciativy COVID19CZ odborníků ze soukromých firem působících v sektoru informačních technologií se počítá i s tvorbou takzvaných paměťových map, jež mají pomoci nakaženým občanům ve spolupráci s hygieniky určit, koho mohli nakazit. Lokalizační data se zakládají na údajích, které již nyní ze zákona uchovávají telefonní operátoři. Jejich epidemiologické užití podléhá informovanému souhlasu dotyčného pacienta a podmínce smazání mapy nanejvýš šest hodin po jejím sestavení.

V mezinárodním srovnání se jedná o poměrně mírný systém snažící se navzdory částečné právní nejistotě dodržovat platnou legislativu v oblasti ochrany osobních údajů. Jiné státy bojují proti pandemii sledováním, jež je podstatně invazivnější a v mnohých případech vynucené.

Přední epidemiolog krizového štábu Roman Prymula ovšem opakuje, že v českých podmínkách není nedobrovolné trasování či sledování nakažených na pořadu dne. Zaručil se také za to, že lidem nehrozí postihy v případě, kdy by hygienická paměťová mapa odhalila porušení karantény. Případné zjišťování přečinů a jejich stíhání je i nadále doménou policie.

Článků o chytré karanténě je mnoho, informací v nich nikoli

„Chytrá karanténa“ pro Českou republiku se skloňuje coby univerzální řešení přesto, že přesné střednědobé výhledy z logiky věci chybí a zkoumání nového viru je stále v počátcích. O české „chytré karanténě“ psala agentura Reuters a mediální archiv Newton eviduje jen za poslední měsíc skoro šest a půl tisíce textů, v nichž se sousloví vyskytuje.

Oč je ovšem pojem protřepávanější, o to je nejasnější. Především v posledních týdnech se navíc ukazuje, že se praxe může od vyjádření nejrůznějších činitelů na tiskových konferencích lišit.

Prymula od druhé poloviny března do 8. dubna uváděl, že se systém naostro spustí po Velikonocích, tedy v neděli 12. dubna. Těsně před termínem ovšem ČTK zjistila, že hygienici testující „chytrý“ režim paměťové mapy nepoužívají. Ukázalo se, že přetížení pracovníci nemají prostor učit se nové postupy a nedokáží provázat několik různých informačních systémů.

První paměťová mapa každopádně vznikla v rámci testovacího provozu na jihu Moravy 13. dubna, tedy dva týdny poté, co do regionu přijely armádní týmy odpovědné za organizaci chytré karantény. Celorepublikové spuštění se zatím posunulo na začátek května. Nyní jsou v provozu programy zefektivňující chod systému a koordinující testy.

Jeden z posledních kroků směrem k chytré karanténě nařídilo ministerstvo zdravotnictví od minulého pondělka. Trasování nakažených pomocí lokalizačních údajů mobilních operátorů ovšem dokument neobsahuje.

Informatici dělají, co mohou a umí. Zázraky mezi to nepatří

Původní idea chytré karantény předložená informatiky měla označovat čistě technologické řešení, jež k zavedeným hygienickým postupům přidá aspekt digitálních dat. „Název chytrá karanténa si od nás krizový štáb vypůjčil a začal tak nazývat i procesy, které navazují na technologické řešení: logistiku kitů na testy, převážení pacientů z nejvíc zasažených oblastí,“ vysvětlil před časem na internetové konferenci jeden z autorů původní myšlenky, Petr Bartoš.

„Výpůjčka“ ze strany státu se ale netýká pouze pojmu, nýbrž i služeb expertů. Mechanismy, jež se staly jádrem epidemiologických opatření, jako je informační linka 1212, call centrum chytré karantény či bluetooth aplikace eRouška, původně sestavily firmy či informatici z COVID19CZ. Následně je ovšem zahrnul centrální státní zdravotnicko-hygienický systém.

Takový postup je sám o sobě logický, stále ovšem chybí nastavení přesné linie mezi institucemi a dobrovolníky. Ti ostatně od počátku uvádějí: „Společnosti a jednotlivci sdružení v iniciativě COVID19CZ jsou tvůrcem, provozovatelem a správcem technického řešení Chytré karantény. Iniciativa COVID19CZ nemá ale ani žádnou faktickou, ani žádnou legislativní možnost, jak Chytrou karanténu zavést a provozovat. To je výhradně věc státu.“

Spolupráce informatiků se státními složkami se odvíjí od konkrétních projektů. Odborníci dodávají technické řešení, stát je následně odsouhlasí. „Stát si u nás tu práci objednal, jsme součástí týmů, které na implementaci chytré karantény spolupracují,“ vysvětlila DR za COVID19.cz koordinátorka Irena Zatloukalová, jaký je vztah iniciativy s institucemi státu.